AZT Arizona Trail - Až na hranici možností
Máme hroznou žízeň. Jsme třicátý šestý den na cestě a strašně jsme to podcenili s vodou. Respektive jsme úplně bez vody. Jeden z posledních dnů v Arizoně a my uděláme takovou školáckou chybu. Jako kdybychom tu byli první a ne poslední den. Už asi hodinu si říkám, že dneska na to fakt dojde a přijde ta první etapa, kdy budu muset pít vlastní moč. Naštěstí jsem se ale přece jen za ten měsíc v poušti něco naučila: že jakákoliv plechovka či lahev nalezená u cesty může být plná a může mi zachránit život. Rentgenuju očima terén vedle cesty a najednou ji uvidím. Pet flaška! Je plná nějaké hnědé tekutiny a víčko je neporušené. Mám neskutečnou radost. Otevřu ji a napiju se. Je to normální ledový čaj. Jen už tam prostě nějakou dobu ležel, takže flaška je od něj obarvená do hněda. Neskutečně si tekutinu vychutnávám. Půl litru a jsme zase o trochu dál od totální dehydratace. To už jsme ale skoro na konci naší cesty. Před námi je Nevada s přírodním „kýčem” Valley of Fire. A Las Vegas, ze kter...