UNDRESS and DISAPPEAR

Do Ameriky jsme se zamilovali díky loňskému závodu Tour Divide vedoucímu z Kanady do Nového Mexika přes Skalisté hory a čítající 4400 km. Jet tenhle legendární závod byl zážitek, ale my ještě dávno před ním snili o Oregon Timber Trailu. Článek na  bikepacking.com  popisující unikátní propojení sítě trailů vedoucích z jihu na sever přes Oregon nás zkrátka učaroval. Neskutečných 70 % po singletracku oproti třem procentům na Dividu. O dalším bikepackingovém dobrodružství bylo rozhodnuto na podzim 2018. Stačilo si pak zbytek roku nevšímat Romanova brblání. Prý jsem špatně nastudovala trasu a nevšimla si, že na celé 1070 km dlouhé trase je pouze šest míst, kde je možné doplnit zásoby jídla, a nesjet přitom desítky kilometrů z trasy. To my dva (nenažranci) prý nemůžeme přežít. A taky že ne. V cíli nám gpska ukazovala o 150 km víc. I přesto, že bikepacking jezdíme v jeho minimalistické podobě zhruba 6 let, v Oregonu nás čekala jedna novinka. Poprvé jsme jeli na celopérech (Canyon Sp...

Z Kanady až do Mexika za 29 dní, v průměru 152 km denně, bez "zero day" s Romanem a Ferem. Přes Britskou Kolumbii, Albertu, Montanu, Idaho, Wyoming, Colorado a Nové Mexiko do cíle, kde tě nic nečeká. Odkazy na články : Tour Divide (GDMBR) - část 1. Tour Divide (GDBMR) - část 2. Tour Divide (GDBMR) - část 3. Tour Divide (GDMBR) - část 4. Tour Divide (GDMBR) - část 5. Tour Divide (GDMBR) - část 6.

Hřebenovka Polonin aneb východňárské dobrodružství jak ho máme rádi. Odkaz zde: https://www.bikepacking.cz/np-poloniny/

Bikepackingové začátky v Rumunsku, bez navigace GPS, bez offline i online map. Podle turistických značek na stromech a s tlačítkovým mobilem. Nostalgie. Hřeben z Rovenska do Šumice. Kdysi dávno. Odkaz zde: https://www.bikepacking.cz/rumunsko-svinecea-mare/

O závodě 1000 Mil jsem do loňského podzimu neměla ani páru. Až jednou přišel na návštěvu můj strýc Jirka, aby se mě zeptal na zážitky z mého prvního uběhnutého maratonu, a já mu laxně odpověděla, že to nebyl žádný extrém a neměla jsem žádnou krizi. O týden později přišel znova a ledabyle přede mě hodil výstřižek z časopisu Českých drah o nejextrémnějším závodě ve střední Evropě a řekl: „Tak když hledáš extrém, co zkusit 1000 Mil? To jsou takoví magoři, kteří jedou od nejzápadnějšího místa Čech až skoro na Ukrajinu na nejvýchodnější bod Slovenska na kole se vším, co potřebují, a bez podpory. Nejrychlejší to ujedou za 8 dní téměř bez spánku.“ Přesně si pamatuju, co jsem mu tenkrát řekla: „No to nejsem magor, to není nic pro mě!“ Ale výstřižek jsem si dala na ledničku. Odkaz zde: Deník ze závodu 1000 Miles Adventure