Last Dance of Triple Crown - The Colorado Trail

        Marshall Pass (Tour Divide 2018)

Dobře si pamatuji situaci, kdy se mi Colorado Trail dostal do podvědomí poprvé. Bylo to na Tour Divide v sedle 3300 m n. m. s názvem Marshall Pass  (viz fotka). Trošku nám tam s Ferem a Romanem už hrabalo, měli jsme po čtyřiceti kilometrovém stoupání vyplavené endorfiny a smáli se bezdůvodně úplně všemu  (viz video):

Marshall Pass - Tour Divide 2018

Najednou se z úzkého trailu křižující naší širokou cestu vyřítili dva bajkpackeři nabalení v péřovkách. Kluk s holkou. Přijeli na celopérech a vepředu na brašně měli obrovskej bear sprej.

Roman se s nima chvilku bavil a já se pak ptala, co to jedou.

"No jedou Colorado Trail, trasa je převážně po trailech a ve vysoké nadmořské výšce, v podstatě nesjedeš pod 2500 m n. m. většina trasy je nad 3000 výškových metrů."

Hmmm šílenci, okomentovala jsem tenhe crazy páreček. Že Colorado Trail patří do Triple Crown a že Triple Crown vůbec existuje, jsem ještě netušila. Pomyslela jsem si jen, že Colorado Trail JÁ teda rozhodně NIKDY nepojedu...

Tou myšlenkou tří královských cest jsem se úplně nezabývala až do roku 2019, kdy jsme na letišti při návratu z Oregonu potkali bikepackera Dana z Tucsonu, který nás zval k němu na Arizona Trail. Říkala jsem mu tenkrát: "Polopoušť, vedro, chřestýši, no nikdy, nejsem magor." Roman tenkrát poznamenal, že to ale patří právě do Triple Crown.  A tak jsem zpozorněla. 

Danův nápad s Arizona Trailem se nám stačil během dvou let covidu dostatečně rozležet v hlavě a my ho v roce 2022 opravdu dokončili.

No a tak by byla škoda, kdybychom nezkusili i poslední z královských tras v USA - COLORADO TRAIL. 

Tak POJEĎME už...

A takhle to vypadá. Trasa je navržená ve směru z Denveru do Duranga. A tak ho taky pojedeme.

Délka je 848 km (nejkratší trasa, kterou jsme zatím jeli), ale se zajíždkami pro doplnění zásob se určitě dostaneme k 1000 km. Trasa vede převážně po singlech, v průměrné nadmořské výšce 3200 m n. m. Nejvyšší bod na trase je v 4041 m n. m.

No a jak už to tak v horách ve vysoké nadmořské výšce bývá, jednou z nepříjemných jevů na cestě jsou silné bouřky, navíc v oblastech, které už nejsou zalesněné, ale silně exponované. A tak mojí letošní bikepackerskou mantrou bude tahle písnička: 

Nebeskej kovboj

“Osedlám si vítr místo koně, 

pobídnu ho ostruhama hvězd,

vyhoupnu se, vzhůru nad jabloně 

do cesty se ptákům budu plést.

Jupi-jou, jupi-jou,

ať uhodí do mě třeba blesk, 

Jupí-jou, jupi-jou,

dole občas ňákej výstřel třesk.”

No a to je všechno co vám k tomu zatím řeknu. Zbytek až z trasy. Jo a máme na to 13 dní. Tak by se hodil ten odpočet do odletu, ale to nevím jak se nastavuje...